Většina žen dokáže kojit bez potíží, i když počátky nemusí být nejpříjemnější. Není nutné se na něj nějak speciální chystat ještě před porodem, tělo tak učiní samo. Mléčné žlázy a buňky produkující mléko se zvětšují, prsa se prokrvují a jsou větší než obvykle.

Třetí trimestr bývá obdobím, kdy ženě energie spíše schází, ale občas se jí objeví úplná záplava spolu s chutí přebudovat celý byt či dům. Je to vlastně obdoba biologického nutkání, které popohání ptáky k tomu, aby pro své potomky vybudovali pořádné hnízdo. Odtud také pojem syndrom hnízdění.

Na rozdíl od mateřské nebo rodičovského příspěvku, přídavky na děti vyplácí stát jen rodinám s nízkými příjmy. Výše přídavku na dítě je pevně daná, bez ohledu na to, jak moc nízké příjmy rodiny jsou – na dítě do šesti let se bere 500 korun měsíčně, na dítě mezi šestými a patnáctými narozeninami 610 a na dítě od patnácti výše 700 korun, pokud ani jeden rodič nepracuje. Pokud aspoň jeden rodič pracuje, jsou přídavky vyšší.

Základní výše rodičovského příspěvku je už několik let stejná – celkem činí 220 000 korun.  Avšak od ledna 2020 by se měl zvýšit na rovných tři sta tisíc a to nejen pro rodiče novorozenců. Více peněz by měli brát i ti, kdo už příspěvek pobírají a do ledna jej nevyčerpají.

Lehkou formou poporodní deprese trpí až čtyři ženy z deseti, u většiny z nich naštěstí samy odezní po pár týdnech. Vážnější potíže vyžadují odbornou léčbu a zapojení celého okolí. Horší než deprese je laktační psychóza, u které bývá nezbytná akutní péče.